Chystáte se během léta do New Yorku? Tak to si určitě jako milovníci módy nesmíte nechat ujít
výstavu American Woman: Fashioning a National Identity. Výstava se nachází v prostorách
nádherného newyorského Metropolitního muzea umění. Exhibice je organizována institutem „The Costume
Institute of the Metropolitan Art“. Zahájena byla 5. května a potrvá do 15. srpna 2010. My jsme si
výstavu ujít nenechali a byli jsme tam! Nenechte si ujít ani vy!
Walter Benjamin ve svém díle „Projekt pasáží“ napsal: „Každé módní období přináší do svých
výtvorů tajemné signály a znamení o něčem, co se blíží.
Ti, kteří jsou tyto signály schopni rozluštit dopředu, vědí o nových blížících se uměleckých
směrech, stejně jako o právech, válkách a revolucích. V tomto ohledu se zde bez pochyby
nachází největší kouzlo módy, ale také potíž ji používat produktivně.“ Laicky řečeno, pokud si
myslíte, že je móda pouze o oblečení a nových stylových trendech, kterých se máme držet, abychom
byli „in“, není to až tak pravda.
Ani exhibice American Woman: Fashioning a National Identity nezkoumá pouze styly oblečení, i
když toto téma s výstavou samozřejmě souvisí.
Výstava se zabývá archetypy americké ženy mezi léty 1890 a 1940 a soustřeďuje se na to, jak
způsob oblékání odrážel její sociální a politickou emancipaci, nevynechávajíce přitom ani
emancipaci týkající se samotného způsobu oblékání a jak toto vše ovlivnilo pohled na ikonu americké
ženy dnes.
Výstava American Woman: Fashioning a National Identity je v newyorském Metropolitním muzeu umění
soustředěna do několika místností, rozdělených podle období, které se pro ženu vyznačují novým
specifickým způsobem jejího působení v sociální i politické sféře. S tím pak souvisí její
modely oblečení. První galerie pojmenovaná „The Heires“ (rok 1890) skrývá spousty krásných rób a
šatů amerických zámožných žen, které kromě manželů hledaly v Evropě také inspirace v módě
a ideál krásy. Některé přenádherné róby v místnosti jsou dílem anglického módního návrháře
Charlese Fredericka Wortha, který například v Evropě a v Rusku oblékal i královský dvůr. Vdané
ženy se často oblékaly do rób světlejších odstínů. Nesezdané pak do tmavších.
Pokračujeme do druhé místnosti, kde na nás čeká další část výstavy – „The Gibson Girl“ (podle
Charles Dana Gibson). Charles Dana Gibson byl americký umělec, který je známý právě díky stvoření „
Gibson Girl“ – ženy, která je symbolem krásy a rostoucí nezávislosti pomalu se blížícího 20.
století. Pořád jsme v roce 1890. Dobu reprezentují ženy vysoké a hubené, ženy, které se
emancipují sportovními činnostmi (fyzická emancipace) a pomalu tak vstupují do, pořád dosti
vzdáleného, světa mužů. Ženy začínají hrát golf, tenis, jezdí na kole a koni a v zimě po ledě
na bruslích. K tomu je jim uzpůsobená i široká sukně, pořád je však svazuje upjatý svršek.
Rokem 1900 se americké ženy z fyzické emancipace dostávají k emancipaci intelektuální.
Dostáváme se do místnosti nazvanou „The Bohemian“, kdy se ženy se seznamují s uměním. Již je
nesvazují korzety a jejich modely oblečení mají volný střih. Inspiraci nacházely v Asii, Středním
Východu či starověkém Řecku. Toto období je pro ženy, co se týče emancipace, obdobím velice
zásadním. Ještě významnějším je však období charakteristické označením „The Patriot and the
Suffragist“ (1910). Od intelektuální emancipace období pojmenované „The Bohemian“ se totiž
dostáváme k vážnému tématu emancipace politické. Ohromnou událostí pro ženy byla nejen první
světová válka (tehdy bylo do válečného programu mobilizováno přes 40 tisíc žen), ale hlavně zákonem
uznané hlasovací volební právo pro ženy v roce 1920. Období nazývané„the Patriot“ se
tedy vyznačuje dámskými vojenskými uniformami (podle pánského stylu). The Suffragist (Zastánkyně
volebního práva) posilovali svou ženskou politickou identitu často specifickými barvami, jako byla
bílá, purpurová, zelená a zlatá. Jejich oblečení bylo praktické a muselo být i pohodlné. Tak aby,
až půjdou poprvé k volbám, se i ony samy cítily příjemně. A to se jim v roce 1920 opravdu
podařilo.
Vstupujeme do místnosti „The Flapper“, kdy od politické emancipace přecházíme k emancipaci
ekonomické a sexuální. Ekonomickou emancipací nám do popředí vystupuje žena, jejímž cílem je
kariéra a ekonomická nezávislost na ostatních. Termín ekonomická emancipace je jasný. Ale o co jde
emancipaci, co se týče označení „sexuální“? Vysvětlení je zcela na místě. Modely oblečení žen byly
jaksi bez tvaru. Nesnažily se kopírovat ženskou postavu, byly takzvaně tubulární. Tedy jednoduché
modely, které nic nezdůrazňovaly. Ženy nechtěly dávat na oděv svoje tělo. Jejich namalovaná ústa,
chlapecky střižený účes, v ústech cigaretka, láska k jazzu a sukně střižená těsně nad kolena
se nesla Amerikou v letech 1920.
Před rokem 1930 bylo obvyklé, že se americké ženy často inspirovaly evropským stylem oblékání.
Po roce 1930 se však situace obrátila. Evropanky se najednou začaly inspirovat stylem žen
amerických. Inspiraci pak hledaly například v hollywoodských filmech. Nacházíme se
v období „The Screen Sirens“. Ženy byly najednou sofistikovanější, vyzrálejší a nezávislé.
Poslední místností patří právě setům fotografií a sestřihům videí amerických žen od 1890 až do
současného roku 2010.
Nezávislost, emancipace a na druhé straně obraz doby, vyspělosti národa i politického života.
Právě to je to, co se i dnes za módou žen skrývá. Všechny tyto zmíněné archetypy žen (od Hairess až
po Screen Sirens) od roku 1890 až do roku 1940 přispěly svým údělem a tvrdou prací k tomu, jak
na americké ženy nahlížíme dnes. Americká žena 21. století je ženou nezávislou, praktickou,
spokojenou, sebevědomou, krásnou, ženou s politickou i sociální odezvou a ženou emancipovanou.
Výstava American Women: Fashioning a National Identity je výstavou nejen ohromující. Je to
něco víc, než jen výstava mapující ženskou módu. Je to exhibice, která jde až za hranice výstavy
s cílem něčemu se přiučit. Emancipace žen, ať už jakákoliv, je v dnešním světě tématem
mnoha diskuzí a často i několika sporů. Feminismus, na rozdíl od České republiky, má
v americké historii pevné základy. Feminismus a emancipace není ve Spojených státech
amerických něco špatného, jako se někdy zdá být u nás. Ve Spojených státech amerických je
feminismus a emancipace něco, co je mnoha organizacemi a mnoha samotnými občany (ať už muži či
ženy) podporováno. A i to je podle mého názoru skrytou myšlenou této výstavy. Inspirujme se touto
tajnou zprávou a přispějme i my svou emancipací do vínku sebevědomých a nezávislých žen světa.
Výstava American Women je dílem kurátora Andrewa Boltona, umožněna společností Gap a s
dodatečnou podporou Condé Nast.
Použité informační zdroje:
Citace Waltera Benjamina: Sabine Hake, „In the Mirror of Fashion“ in Women in the
Metropolois: Gender and Modernity in Weimar Culture, Katherina Von Ankum, ed. (Berkeley: University
of California Press, 1997), 185.
Kapitola o the Patriot and the Suffragist:
http://www.independent.co.uk/life-style/fashion/features/liberty-belles-the-women-who-made-america-great-1954087.html?action=Popup&ino=5
Americký magazín Vogue: číslo May (08449), článek Making History (str. 200 až 229), celkový
počet stran 264
Tisková zpráva z Metropolitního muzea New York
Zdroj obrázků: Flickr.com, Nysocialdiary.com, Netmuseum.org
Zdroj videa: Netmuseum.org
